Násilí z nenávisti a snášenlivost
na internetu
VÝZKUMNÁ ZPRÁVA II
22. prosince 2014
PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU,
LICHTENŠT...
- 2 -
Metodologie výzkumu
Velikost vzorku 1000 respondentů ve věku 15-25 let
Termín dotazování 5-19.11.2014
Metoda sběru d...
- 3 -
Intenzita užívání internetu
Denně 90 %
Méně často či vůbec 10 %
Struktura vzorku
Věk
15 – 20 let 49 %
21 – 25 let 51...
OSOBNÍ PŘÍSLUŠNOST K MENŠINÁM A SPECIFICKÝM
SKUPINÁM OBYVATEL
- 5 -
Osobní příslušnost k menšinám
Za příslušníky některé z menšin či specifických skupin obyvatel se označuje zhruba osm...
- 6 -
Osobní příslušnost k menšinám
I mladí lidé, kteří se v obecné otázce neoznačili za příslušníky/ce menšin a specifick...
- 7 -
Osobní příslušnost k menšinám
Data umožňují srovnat, nakolik se členové různých reálně menšinových skupin (otázka S0...
ZKUŠENOST S NÁSILÍM Z NENÁVISTI
- 9 -
Zkušenosti s násilím z nenávisti
Velká část mladých lidí má osobní zkušenost s násilím z nenávisti – necelá pětina (...
- 10 -
Zkušenosti s násilím z nenávisti
MEZI PŘÍSLUŠNÍKY MENŠIN
Zkušenost s násilím z nenávisti má většina lidí, kteří se ...
- 11 -
Reakce na násilí z nenávisti
Reakce na násilí z nenávisti se mezi respondenty liší. Polovina obětí uvádí, že se ve ...
- 12 -
Neřešil(a)
jsem to /
nikomu
jsem to
neřekl(a)
31 %
Někomu
jsem to
řekl / s
někým
jsem to
řešil, 69 %
Reakce na nási...
- 13 -
nikomu
bych to
neřekl(a)
16 %
Někomu
bych to
řekl(a) / s
někým
bych to
řešil, 84 %
Jako oběť
Policie
43 %
Moji znám...
- 14 -
Předpokládaná reakce na násilí z nenávisti
Analýza potvrzuje zejména první hypotézu z předchozího slidu. Lidé, kteř...
MĚŘÍME ROMŮM PŘÍSNĚJŠÍM METREM?
HODNOCENÍ SHODNÝCH UDÁLOST PŘI NE/ZNALOSTI ETNICITY AKTÉRA
- 16 -
Měříme Romům přísnějším metrem?
METODIKA DOTAZOVACÍHO EXPERIMENTU
Etnicky bezpříznaková varianta Etnicky příznaková...
- 17 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
Hlasité chování ve veřejné dopravě je většině respondentů nepříjemné obecně. Ex...
- 18 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
V otázce na vnímání situace, kdy respondent bez dalších informací vidí na ulici...
- 19 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
Horší pozice při hledání bydlení je jedním z důvodů sociálního vyloučení někter...
- 20 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
U hodnocení nepříjemnosti hlasitého chování...
- 21 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
Podobné jako u otázky na hlučné chování v a...
- 22 -
Vnímání situací dle etnicity aktéra
a osobní znalosti / neznalosti Roma
V otázce na interpretaci situace, kdy posta...
- 23 -
26
9
7
45
38
28
18
26
25
11
27
41
všichni odpovídající
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
nezná žádné...
- 24 -
21
8
6
48
32
19
24
40
35
7
20
40
všichni odpovídající
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák)
nezná žádnéh...
- 25 -
2
2
0
48
43
36
15
19
11
15
14
17
12
10
12
8
13
24
všichni odpovídající
zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolu...
HODNOCENÍ DŮVODŮ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ
A PROBLEMATICKÉHO SOUŽITÍ S ROMY
- 27 -
Dimenze a důvody sociálního vyloučení
ÚVOD
Sociální vyloučení má různé projevy (v sociologii nazývány taktéž dimenz...
- 28 -
9 %
14 %
18 %
16 %
22 %
77 %
74 %
57 %
60 %
35 %
100% 50% 0% 50% 100%
výrok vlevo (hodnoty 1 a 2) výrok vpravo (hod...
- 29 -
Vnímané důvody vyloučení Romů
DLE DŮVĚRY HOAXŮM
Ve výzkumu byla mimo jiné také testováno, na kolik respondenti věří...
- 30 -
To, jak hodnotíme rasismus ze strany majoritní společnosti a Romů, může mimo jiné souviset s tím, co chápeme rasově...
- 31 -
Aktivisté
Nevládní organizace věnující se těmto tématům
Tisk (noviny a časopisy)
Škola
Televize
Úřady, instituce (j...
- 32 -
Co by Vám pomohlo zlepšit názor na
Romy?
Největší předpokládanou možnost změnit postoje mladých by měla viditelnějš...
REAKCE NA VTIPY / URÁŽKY ON-LINE
- 34 -
Hodnocení vtipů sdílených na Facebooku
Hodnocení obou vtipů je rozporuplné. U obou vtipů platí, že je většina považ...
- 35 -
Status na Facebooku
Stejně jako v případě vtipů se u hodnocení postojových statusů ukazuje jistá nekoherence, kdy č...
- 36 -
Status na Facebooku
Nepotvrzuje se, že lidé, kteří se cítí být příslušníky menšin či byli svědky / obětmi násilí z ...
- 37 -
Reakce na urážlivý status
Analýzy provedené ve výzkumu ukázaly velký vliv informací šířených po sociálních sítích n...
- 38 -
INFORMACE O REALIZÁTOROVI
VÝZKUMU
MEDIAN, s.r.o je
nezávislá soukromá
společnost pro výzkum
trhu, médií a veřejného...
of 38

Mladí a Násilí z nenávisti 2014 - výzkumná zpráva #2

Souhrn výstupů reprezentativního výzkumu mezi mladými lidmi v ČR na téma násilí z nenávisti. Výzkum provedla agentura MEDIAN pro projekt HateFree Culture realizovaný Agenturou pro sociální začleňování. Projekt je podpořen fondy zemí EHP a Norska.
Published on: Mar 3, 2016
Published in: Government & Nonprofit      
Source: www.slideshare.net


Transcripts - Mladí a Násilí z nenávisti 2014 - výzkumná zpráva #2

  • 1. Násilí z nenávisti a snášenlivost na internetu VÝZKUMNÁ ZPRÁVA II 22. prosince 2014 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA ZPRACOVÁNO EXKLUSIVNĚ PRO:
  • 2. - 2 - Metodologie výzkumu Velikost vzorku 1000 respondentů ve věku 15-25 let Termín dotazování 5-19.11.2014 Metoda sběru dat CAWI (on-line dotazování na panelu MEDIAN): n=650 CASI (computer assisted self-interviewing): n=350* *Metoda CASI (respondent vyplňuje dotazník off-line samostatně na počítači, který mu doručí tazatel) byla do sběru zařazena, aby došlo k pokrytí volnějších uživatelů internetu nezasažitelných on-line sběrem na panelu respondentů. Výběr respondentů kvótní výběr Reprezentativita vzorek je reprezentativní pro populaci ČR 15-25 let podle kategorií: pohlaví, kraj, věk (2 kategorie), velikost místa bydliště (3 kategorie), intenzita využívání internetu Reprezentativita datového souboru byla primárně dosažena plněním kvótního předpisu a v dodatečným dovážením dat. Statistická odchylka činí u daného vzorku +/- 1,5 procentní bod (p.b.) u méně zastoupených postojů až +/- 3 procentní body u postojů zastávaných polovinou respondentů. Viz tabulka: Kolik respondentů zastává postoj Statistická odchylka při úsudku na populaci 5 % +/- 1,5 p.b. 20 % +/- 2,5 p.b. 50 % +/- 3 p.b. 80 % +/- 2,5 p.b. 95 % +/- 1,5 p.b.
  • 3. - 3 - Intenzita užívání internetu Denně 90 % Méně často či vůbec 10 % Struktura vzorku Věk 15 – 20 let 49 % 21 – 25 let 51 % Pohlaví muži 51 % ženy 49 % Kraje Praha 12 % Středočeský 12 % Jihočeský 6 % Plzeňský 5 % Karlovarský 3 % Ústecký 8 % Liberecký 4 % Královéhradecký 5 % Pardubický 5 % Vysočina 5 % Jihomoravský 11 % Olomoucký 6 % Zlínský 6 % Moravskoslezský 12 % *Údaje o struktuře po vážení, zaokrouhlena na celá procenta. Zdrojem teoretických četnosti jsou data ČSU a v případě užívání internetu aktuální data MEDIA PROJEKT. Velikost místa bydliště (počet obyvatel) do 4 999 39 % 5 000 – 99 999 41 % 100 000 a více 20 %
  • 4. OSOBNÍ PŘÍSLUŠNOST K MENŠINÁM A SPECIFICKÝM SKUPINÁM OBYVATEL
  • 5. - 5 - Osobní příslušnost k menšinám Za příslušníky některé z menšin či specifických skupin obyvatel se označuje zhruba osmina lidí ve věku 15-25 let, dalších 8 % váhá. Častěji se za příslušníky specifických skupin označují chlapci a mladí lidé z velkých měst. Další otázky ukazují, že u mužů je důvodem to, že se výrazně častěji cítí být příslušníkem specifické subkultury a LGBT menšiny. S08. Cítíte se vy osobně být příslušníkem / příslušnicí nějaké specifické skupiny ve společnosti, ať už je definovaná etnicky, národnostně, sexuálně, nábožensky, nějakou specifickou fyzickou vlastností či příslušností k jakékoli subkultuře lidí? Ano 12 % Ne, 81 % Nevím 8 %
  • 6. - 6 - Osobní příslušnost k menšinám I mladí lidé, kteří se v obecné otázce neoznačili za příslušníky/ce menšin a specifických skupin obyvatel, se v otázce s nabídkou často identifikují s některou nabízenou skupinou, která může být ostatními lidmi daného věku chápána jako menšina či specifická subkultura. Do takových skupin definovaných fyzickým znakem, zájmem / kulturní preferencí, vírou, sexuální orientací, etnicitou a národností či politickým přesvědčením se řadí až 40 % populace mladých lidí. S09. Jste vy osobně … 16 % 11 % 10 % 8 % 4 % 2 % 2 % 2 % 2 % 1 % 60 % Nositel/ka nějakého specifického znaku (vysocí lidé, malí lidé, specifická barva… Příslušník nějaké zájmové organizace (např. Skaut) Věřící – křesťan Příslušník nějaké subkultury (punk, skejťáci, hard-core, apod.) Věřící – jiné vyznání Jiné než heterosexuální orientace (LGBT) příslušník jiné národnosti než České zdravotně postižení / omezení Příslušník politicky zaměřených skupin - levicových (anarchisté, antifašisté, atd.) Příslušník politicky zaměřených skupin - pravicových (národovci, nacionalisté,… Nic z výše uvedeného. 0 % 20 % 40 % 60 % 80 %
  • 7. - 7 - Osobní příslušnost k menšinám Data umožňují srovnat, nakolik se členové různých reálně menšinových skupin (otázka S09) liší ve spontánní obecné identifikaci sama sebe jako příslušníka menšiny či specifické skupiny (S08). Většinou se tak cítí mladí lidé s jinou než heterosexuální orientací (LGBT) a často také členové subkultur a lidé jiných národností. Protože jeden člověk může být příslušníkem více skupin, zkoumali jejich přímý vliv pomocí tzv. parciálních korelací (vliv příslušnosti k jednotlivým skupinám na celkovou sebeidentifikaci po odstínění vlivu dalších skupin). Ukazuje se, že kromě tří zmíněných skupin pocit příslušnosti ke specifické skupině / menšině významně zvyšuje nositelství speciálního fyzického znaku, členství v zájmových organizacích a křesťanské vyznání. Naopak jiná vyznání nemá po odstínění odlišnosti v národnosti významný přímý vliv. Příslušnost k pravicovým politickým skupinám pak u lidí, kteří do jiných skupin nepatří, dokonce posiluje pocit, že jsou součástí majority (hypoteticky díky pocitu, že tyto skupiny zastávají hodnoty majoritní / tradiční společnosti). 78% 51% 48% 24% 26% 23% 30% 35% 47% 18% 11% 36% 39% 63% 66% 69% 55% 44% 47% 62% 12% 13% 13% 13% 8% 8% 15% 20% 6% 19% 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jiné než heterosexuální orientace (LGBT) Příslušník nějaké subkultury (punk, skejťáci, hard-core, apod.) příslušník jiné národnosti než České Nositel/ka nějakého specifického znaku (vysocí lidé, malí lidé, specifická barva… Příslušník nějaké zájmové organizace (např. Skaut) Věřící – křesťan Věřící – jiné vyznání zdravotně postižení / omezení Příslušník politicky zaměřených skupin - levicových (anarchisté, antifašisté, atd.) Příslušník politicky zaměřených skupin - pravicových (národovci, nacionalisté,… Ano Ne Nevím S08. Cítíte se vy osobně být příslušníkem/příslušnicí nějaké specifické skupiny ve společnosti… Pozn: Konkrétní procentuální údaje jsou díky omezeným vzorkům příslušníků jednotlivých skupin spíše indikativní. Parciální korelace (-1 až 1) 0,31** 0,31** 0,14** 0,14** 0,1** 0,09** 0,05 0,03 -0,02 -0,15**
  • 8. ZKUŠENOST S NÁSILÍM Z NENÁVISTI
  • 9. - 9 - Zkušenosti s násilím z nenávisti Velká část mladých lidí má osobní zkušenost s násilím z nenávisti – necelá pětina (18 %) byla někdy přímo jeho obětí a třetina (32 %) byla svědkem. V případě svědků i obětí se zhruba ve třetině případů jedná o fyzické násilí a ve zbytku případů o verbální útoky(on-line či osobně). Zkušenost s násilím z nenávisti logicky roste s věkem (mezi lidmi ve věku 20-25 let bylo svědkem 35 % dotázaných). Výrazně častější je také ve velkých městech nad 100 000 obyvatel– svědkem zde bylo 47 % mladých a 26 % říká, že bylo někdy také obětí. Násilí z nenávisti je násilí páchané, protože oběť příslušela k nějaké skupině lidí (etnicky, nábožensky, sexuálně, apod.), subkultuře (punk, skejťák, apod.) či měla nějaký specifický znak (výška, účes, nadváha, postižení, apod.), kterým se odlišovala O01. Byl(a) jste vy osobně někdy SVĚDKEM násilí z nenávisti? O09. Byl(a) jste vy osobně někdy OBĚTÍ násilí z nenávisti? Ano 32 % Ne, 68 % Byl(a) svědkem Ano 18 % Ne, 82 % Byla obětí Fyzické násilí 32 % Verbální útok – osobní 62 % Verbální útok – online 6 % Fyzické násilí 30 % Verbální útok – osobní 66 % Verbální útok – online 4 %
  • 10. - 10 - Zkušenosti s násilím z nenávisti MEZI PŘÍSLUŠNÍKY MENŠIN Zkušenost s násilím z nenávisti má většina lidí, kteří se cítí být příslušníkem některé společenské menšiny – 63 % lidí, kteří se považují za příslušníka menšiny, bylo svědkem násilí z nenávisti, a celých 46 % bylo obětí násilí z nenávisti. Mezi lidmi, kteří se necítí být příslušníky menšin jsou zkušenosti v roli svědka i oběti výrazně méně časté. V případě pozice oběti to vychází přímo z definice násilí z nenávisti, které je na jedinci či skupině pácháno díky jejím odlišným znakům. 13 % lidí, kteří se necítí být příslušníky menšiny, a přitom deklarují, že byli obětí násilí z nenávisti, jsou často lidé, kteří patří k nějaké reálně menšinové skupině (nositelé specifického fyzického znaku, lidé s vyznáním, postižení, příslušníci politických skupin, atd.), ale neidentifikují se jako menšina. O01. Byl(a) jste vy osobně někdy SVĚDKEM násilí z nenávisti? O09. Byl(a) jste vy osobně někdy OBĚTÍ násilí z nenávisti? Byl(a) svědkem Byl(a) obětí 63 % 27 % cítí se být příslušníkem specifické skupiny necítí se být příslušníkem specifické skupiny 0 % 20 % 40 % 60 % 80 % 46 % 13 % cítí se být příslušníkem specifické skupiny necítí se být příslušníkem specifické skupiny 0 % 20 % 40 % 60 % 80 %
  • 11. - 11 - Reakce na násilí z nenávisti Reakce na násilí z nenávisti se mezi respondenty liší. Polovina obětí uvádí, že se ve své situaci snažila bránit – častěji to říkají muži (60 %) než ženy (40 %). V roli svědka se oběti násilí z nenávisti podle svých slov zastalo jen 36 % respondentů (deklarace mužů a žen se zde neliší). Polovina (53 %) svědků, kteří se oběti nezastali, to zdůvodňují tím, že incidentu nepřipisovali důležitost. Ostatní říkají, že se oběti zastat chtěli, ale báli se nebo nevěděli, co dělat, či měli pro pasivitu jiné důvody. O07 / O14. Jak jste reagoval(a) v situaci, kdy k násilí docházelo? Jako svědek Jako oběť Snažil(a) jsem se oběť bránit 36 % Byl(a) jsem spíše pasivní – bál(a) jsem se / nevěděl(a) jsem co dělat, 59 % Přidal(a) jsem se – byl to vtip / nejednalo se o nic závažného 4 % Byl(a) jsem jedním z útočníků 1 % Snažil(a) jsem se bránit 49 % Byl(a) jsem spíše pasivní – bál(a) jsem se / nevěděl(a) jsem co dělat, 37 % Jinak 14 %
  • 12. - 12 - Neřešil(a) jsem to / nikomu jsem to neřekl(a) 31 % Někomu jsem to řekl / s někým jsem to řešil, 69 % Reakce na násilí z nenávisti Z POZICE SVĚDKA A OBĚTI Okolo třetiny (31 %) mladých lidí, kteří se stanou obětí násilí z nenávisti, se s událostí nikomu nesvěří a nijak ji neřeší. U většiny (69 %), která o ni hovoří / řeší ji, převládá svěření se někomu z rodiny či známým a kamarádům (celkem 73 % z těch, kteří událost nějak řešili). Jen menšina lidí, kteří událost nějak řeší, se svěří policii (11 %) či učitelům ú pracovníkům ve škole (7 %). Svědectví násilí si nechá pro sebe zhruba polovina (47 %) mladých lidí – většina zbytku ji stejně jako v případě obětí řeší / diskutuje s rodinou či kamarády a jen zhruba pětina „řešících“ s oficiálními místy, které mohou věc přímo řešit (učitelé, policie). O08 / Q15. Jak jste reagoval(a), když se situace uklidnila a bylo po incidentu? Jako svědek Jako oběť Neřešil(a) jsem to / nikomu jsem to neřekl(a) 47 % Někomu jsem to řekl / s někým jsem to řešil, 53 % Komu / s kým? Komu / s kým? Policie 11 % Moji známí a kamarádi, 33 % Moji rodiče / někdo z rodiny 40 % Se samotným i útočníky 2 % Učitelé a pracovníci školy 7 % Organiza- ce, kam se dá hlásit zkušenost s násilím 0 % S někým jiným 8 % Policie 13 % Moji známí a kamarádi, 47 % Moji rodiče / někdo z rodiny 25 % Se samotným i útočníky 6 % Učitelé a pracovníci školy 6 % Organiza- ce, kam se dá hlásit zkušenost s násilím 0 % S někým jiným 3 %
  • 13. - 13 - nikomu bych to neřekl(a) 16 % Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil, 84 % Jako oběť Policie 43 % Moji známí a kamarádi, 17 % Moji rodiče / někdo z rodiny 27 % Se samotnými útočníky 4 % Učitelé a pracovníci školy 3 % Organizace, kam se dá hlásit zkušenost s násilím 5 % S někým jiným 2 % OT 15 / 16. Jak by se zachoval(a), pokud by byl(a) (znovu) obětí/svědkem násilí z nenávisti? Reálnou zkušenost s násilím z nenávisti s někým řešilo jen 53 % svědků a 69 % obětí (viz výše) – do budoucna jsou si přitom lidé svou aktivitou výrazně jistější. Celkem 80 % odpovídá, že by násilí řešili z pozice svědků a 84 %, že by si ho nenechaly pro sebe jako oběti. Velká část přitom plánuje obrátit se na policii. Rozdíl mezi plány a realitou může být v tom, že lidé bez zkušenosti, častěji předpokládají řešení / referování o násilí z nenávisti, ke kterému ale reálně nepřistoupí. Nebo tím, že oběti / svědci, které o násilí nikomu neřekli, předpokládají že podruhé by tak udělali. Komu / s kým? Policie 37 % Moji známí a kamarádi, 22 % Moji rodiče / někdo z rodiny 22 % Se samotnými útočníky 5 % Učitelé a pracovníci školy 6 % Organizace, kam se dá hlásit zkušenost s násilím 5 % S někým jiným 3 % nikomu bych to neřekl(a) 20 % Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil, 80 % Jako svědek Komu / s kým? Reakce na násilí z nenávisti Z POZICE SVĚDKA A OBĚTI
  • 14. - 14 - Předpokládaná reakce na násilí z nenávisti Analýza potvrzuje zejména první hypotézu z předchozího slidu. Lidé, kteří nebyli svědky či obětí násilí z nenávisti předpokládají aktivitu v 80 % případů (z pozice svědka) respektive 84 % případů (z pozice oběti). To je výrazně více, než je reálná aktivita mezi lidmi, které násilí z nenávisti skutečně zažili (viz slide 12). Nejvíce pasivní jsou lidé, kteří již někdy násilí z nenávisti zažili a neřešili ho. Jen v 62 % respektive 64 % případů předpokládají, že by se při opakování této zkušenosti zachovali jinak. Q16. Jak byste se zachoval(a) pokud byste byla (znovu) svědkem nějakého násilí z nenávisti? svědek 38 5 20 62 95 80 Byl svědkem a neřešil to Byl svědkem a řešil to Nebyl svědkem 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Neřešil(a) bych to/ nikomu bych to neřekl(a) Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil oběť O17. Jak byste se zachoval(a) pokud byste byla (znovu) obětí nějakého násilí z nenávisti? 36 12 15 64 88 85 Byl obětí a neřešil to Byl obětí a řešil to Nebyl obětí 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Neřešil(a) bych to / nikomu bych to neřekl(a) Někomu bych to řekl(a) / s někým bych to řešil
  • 15. MĚŘÍME ROMŮM PŘÍSNĚJŠÍM METREM? HODNOCENÍ SHODNÝCH UDÁLOST PŘI NE/ZNALOSTI ETNICITY AKTÉRA
  • 16. - 16 - Měříme Romům přísnějším metrem? METODIKA DOTAZOVACÍHO EXPERIMENTU Etnicky bezpříznaková varianta Etnicky příznaková varianta 1 Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva mladíci (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu? Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva Romové (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu? 2 Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděl(a) dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří? Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděl(a) romského dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří? 3 Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou dívku? Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou romskou dívku? 4 Myslíte si, že matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů (cca 50 tisíc)? Myslíte si, že romská matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů (cca 50 tisíc)? 5 Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Anna Veselá s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Erika Demeterová s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu 6 Představte si, že 17letý chlapec vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní? Představte si, že 17letý Rom vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní? Výzkumu obsahoval test, zda respondenti vnímají a reagují na shodné události, pokud je jejich aktérem Rom/ka a člověk bez specifikace etnicity. Případné rozdíly mohou naznačovat, jak se skupinové vnímání příslušníků menšiny (ať již založené na osobních zkušenostech s jedinci, sdílených informacích či osobním pocitu) přenáší na její členy, o kterých nemáme žádné další informace. U každého respondenta výzkumu bylo náhodně vybráno, zda se mu jednotlivé výroky (1-6) zobrazí jako etnicky nepříznakové či etnicky příznakové. Každý respondent tedy odpovídal na 3 etnicky příznakové a 3 nepříznakové výroky a jeden daný výrok hodnotil buď ve formě s etnicitou aktéra, či bez ní, aby neodhalil podstatu experimentu. Ze stejného důvodu – tedy omezení schopnosti rozpoznat podstatu experimentu – byly výroky rozděleny do různých částí dotazníku. Díky náhodnému výběru bezpříznakové / příznakové verze hodnotil každou verzi výroku reprezentativní vzorek zhruba n=500 respondentů ve věku 15-25 let.
  • 17. - 17 - Vnímání situací dle etnicity aktéra Hlasité chování ve veřejné dopravě je většině respondentů nepříjemné obecně. Existuje však významný rozdíl mezi tím, jak respondenti hodnotí nepříjemnost, pokud se hlasitě chovají mladiství Romové či mladiství bez uvedení etnicity. V případě Romů označuje situaci za nepříjemnou 77 % respondentů, v případě bez uvedení etnicity 64 %. Rozdíl je i v zastoupení hodnocení „velmi nepříjemné“. Otázka na interpretaci chování sedícího / kouřícího dělníka z testovaných vykazuje nejmenší odlišnosti podle toho, zda je v ní zapojena informace o etnicitě - při informaci o romské etnicitě je hodnocení negativnější (fláká se), ale rozdíly jsou na hranici významnosti. To lze připisovat mimo jiné částečně stereotypizujícímu pohledu části respondentů na „líné dělníky“ bez ohledu na etnicitu či národnost. V01. Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva mladíci / Romové (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu? 22 33 42 44 25 17 11 7 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Velmi nepříjemně Trochu nepříjemně Spíše bez problémů Zcela bez problému 21 26 38 41 38 32 4 2 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Určitě se fláká Asi se fláká Asi má pracovní přestávku Určitě má pracovní přestávku V02. Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděla (romského) dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
  • 18. - 18 - Vnímání situací dle etnicity aktéra V otázce na vnímání situace, kdy respondent bez dalších informací vidí na ulici postaršího muže fackovat dívku, je významný rozdíl zejména v tom, že v případě uvedení etnicity dívky (romská) klesá zastoupení respondentů, kteří situaci interpretují jednoznačně jako napadení a ohrožení dívky ze 42 % na 30 %. Většina respondentů si tak vybírá mezi nevyhraněnými intepretacemi. V otázce na zasloužení porodného je rozdíl celkový a výraznější – při neuvedení etnicity zaslouženost státního příspěvku chudé matce trojčat přiznává 71 % respondentů, v případě uvedení romské etnicity pouze 40 % respondentů, přičemž jen 8 % si je jisto. 42 30 44 51 11 15 3 5 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Muž ji určitě napadá – dívka je v ohrožení Muž ji asi napadá Muž se asi jen brání a za něco ji napomíná Muž se určitě jen brání...napomíná – dívka není v ohrožení V03. Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou (romskou) dívku? V04. Myslíte si, že (romská) matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů (cca 50 tisíc)? 26 8 45 32 18 25 11 35 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne
  • 19. - 19 - Vnímání situací dle etnicity aktéra Horší pozice při hledání bydlení je jedním z důvodů sociálního vyloučení některých Romů a jejich koncentrace např. do ubytoven s vysoce nadstandardními nájmy. Ať již má obava z romských nájemců opodstatnění jen v pocitu či ve sdílených / vlastních zkušenostech, projevuje se i do apriorního hodnocení podle jména uchazeče o byt. Pronájem bytu pětičlenné rodině volající Anny Veselé označuje za problém jen 31 % dotázaných, zatímco u volající Eriky Demeterové to je 69 % dotázaných. Vysoký rozdíl v této otázce může být částečně „umožněn“ i tím, že dotaz etnicitu pouze implikuje a ne přímo zmiňuje, takže netlačí respondenty k sociálně desirabilním odpovědím (nediskriminování). V otázce na navrhované tresty pro zloděje v trafice je rozdíl hlavně v tom, že pokud je zmíněna romská etnicita, respondenti se významně častěji kloní k nejtvrdšímu nabízenému trestu odnětí svobody (1-2 roky) a méně k případnému trestu pomocí pokuty a veřejných prací. 21 7 48 24 24 37 7 32 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Určitě by to nebyl problém Spíše by to nebyl problém Spíše by to byl problém Určitě by to byl problém 2 1 48 39 15 14 15 16 12 11 8 20 nerom Rom 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Trest ve škole – např. dvojka z chování Pokuta a veřejné práce Podmíněné odnětí svobody Odnětí svobody na 1-3 měsíce Odnětí svobody na 4-12 měsíců Odnětí svobody na 1-2 roky V05. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Anna Veselá / Erika Demeterová s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu. V06. Představte si, že 17letý chlapec /Rom vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní?
  • 20. - 20 - Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma U hodnocení nepříjemnosti hlasitého chování dvojice romských chlapců ve veřejné dopravě se liší odpovědi lidí, kteří nějakého Roma / Romku alespoň povrchně znají (mají mezi spolužáky, známými či dokonce kamarády / v rodině) a lidí, kteří žádného neznají. Respondenti, kteří nějakého Roma znají a mají v sociálním okolí, hodnotí nepříjemnost situace s uvedením etnicity aktérů podobně jako ji hodnotili respondenti, v jejichž otázce etnicita aktérů uvedena nebyla. V01. Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva mladíci (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu? 22 28 36 42 40 46 25 23 12 11 9 5 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Velmi nepříjemně Trochu nepříjemně Spíše bez problémů Zcela bez problému Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V01. Jak byste se cítil(a), kdybyste jela autobusem a několik sedadel od vás by se dva Romové (14-15 let) nahlas bavili a pouštěli si hudbu z mobilu?
  • 21. - 21 - Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma Podobné jako u otázky na hlučné chování v autobuse platí u otázky na intepretaci sedícího kouřícího dělníka. Respondenti, kteří měli v otázce uvedenu romskou etnicitu dělníka a znají či mají Roma/Romku v sociálním okolí, se hodnocením neliší od respondentů, kteří posuzovali etnicky bezpříznakovou situaci. Od těchto respondentů se naopak negativním hodnocením (fláká se) odlišuje skupina respondentů, kteří měli v otázce uvedenu etnicitu dělníka a přitom žádného Roma / Romku osobně neznají (ani jako spolužáka apod.). V02. Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděla dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří? 21 18 32 38 39 42 38 40 26 4 4 1 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Určitě se fláká Asi se fláká Asi má pracovní přestávku Určitě má pracovní přestávku Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V02. Co byste si pomyslel(a), pokud byste procházela / projížděla kolem stavby a viděla romského dělníka, jak sedí vedle výkopu a kouří?
  • 22. - 22 - Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma V otázce na interpretaci situace, kdy postarší muž fackuje na ulici 20letou romskou dívku, se hodnocení respondentů, kteří znají / neznají Roma či Romku významně neliší. V03. Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou dívku? 42 32 28 44 49 52 11 17 14 3 3 7 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Muž ji určitě napadá – dívka je v ohrožení Muž ji asi napadá Muž se asi jen brání a za něco ji napomíná Muž se určitě jen brání a za něco ji napomíná – dívka není v ohrožení Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V03. Co by vás jako první napadlo, pokud byste viděl(a) postaršího muže, jak fackuje na ulici zhruba 20letou romskou dívku?
  • 23. - 23 - 26 9 7 45 38 28 18 26 25 11 27 41 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma Respondenti, kteří povrchně či lépe znají nějakého Roma či Romku (mají ho / jí mezi spolužáky, známými či dokonce mezi kamarády nebo v rodině), se hodnocením zaslouženosti porodného více blíží hodnocením respondentů, kteří neměli v otázce specifikovánu etnicitu chudé matky. Stejně však přiznávají romské matce zaslouženost dávky jen v necelé polovině případů (47 %). Oproti lidem, kteří příspěvek pro chudou romskou matku hodnotili a žádného Roma / Romku osobně neznají, však významně méně často zaslouženost zcela vylučují („určitě ne“), V04. Myslíte si, že matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrnýchplatů? Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V04. Myslíte si, že romská matka s nízkými příjmy, které se narodila trojčata, si zaslouží jednorázový státní příspěvek ve výši dvou průměrných platů?
  • 24. - 24 - 21 8 6 48 32 19 24 40 35 7 20 40 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Určitě by to nebyl problém Spíše by to nebyl problém Spíše by to byl problém Určitě by to byl problém Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma Situace v otázce na pronájem bytu rodině volající Eriky Demeterové je obdobná. Lidé, kteří znají či v sociálním okolí (mezi známými a spolužáky) mají Roma a Romku, sice nehodnotí otázku jako neproblematickou (jen 40 % říká, že by to určitě či spíše nebyl problém), ale oproti lidem bez osobní znalosti jakéhokoli Roma nejčastěji volí střední neurčité kategorie. Lze tedy předpokládat, že by častěji vyžadovali další informace (např. osobní kontakt) na posouzení reálné způsobilosti uchazečky – hypoteticky díky tomu, že si kvůli osobní znalosti silněji uvědomují možné významné rozdíly v rámci romských rodin. V05. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Anna Veselá s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu. Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V05. Představte si, že byste vy či vaše rodina pronajímali byt původně určený pro 3-4 člennou rodinu, a zavolala by Vám 35letá žena jménem Erika Demeterová s tím, že by měla zájem byt pronajmout pro svou 5člennou rodinu.
  • 25. - 25 - 2 2 0 48 43 36 15 19 11 15 14 17 12 10 12 8 13 24 všichni odpovídající zná Roma (člen rodiny, kamarád, známý, spolužák) nezná žádného Roma (maximálně potkává) 0% 20% 40% 60% 80% 100% Trest ve škole – např. dvojka z chování Pokuta a veřejné práce Podmíněné odnětí svobody Odnětí svobody na 1-3 měsíce Odnětí svobody na 4-12 měsíců Odnětí svobody na 1-2 roky Vnímání situací dle etnicity aktéra a osobní znalosti / neznalosti Roma Lidé, kteří znají či v sociálním okolí mají Roma či Romku, hodnotí navrhované tresty pro pachatele s romskou etnicitou srovnatelně s hodnocením respondentů, kteří se vyjadřovali k etnicky bezpříznakovému výroku. Jen ve 37 % případů vyžadují nepodmíněné odnětí svobody. Respondenti, kteří neznají Roma a hodnotili etnicky příznakový výrok, požadují nepodmíněné odnětí svobody ve většině (53 %) případů. V06. Představte si, že 17letý chlapec vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní? Známost / blízkost Roma v sociálním okolí V06. Představte si, že 17letý Rom vykrade trafiku. Jaký trest je podle vás adekvátní?
  • 26. HODNOCENÍ DŮVODŮ SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ A PROBLEMATICKÉHO SOUŽITÍ S ROMY
  • 27. - 27 - Dimenze a důvody sociálního vyloučení ÚVOD Sociální vyloučení má různé projevy (v sociologii nazývány taktéž dimenze sociálního vyloučení), mezi něž patří mimo jiné sociálně-prostorové vyloučení (tvorba ghett, koncentrace osob v ubytovnách), vyloučení z trhu práce (nezaměstnanost a nestabilní pracovní úvazky), ekonomické problémy domácnosti (příjmová chudoba, materiální deprivace a zadlužení) a faktory směřující k reprodukci chudoby v čase (nízké stupně vzdělání dosahované dětmi z chudých / vyloučených rodin). Tyto jevy jsou vzájemně kauzálně provázány. Sociální vyloučení je pak často kombinací selhání a chybných rozhodnutí jedinců (či jejich rodičů / příbuzných) a systémových faktorů, které pro tato pochybení vytvářejí podmínky, zhoršují jejich dopady a znesnadňují jedincům se ze sociálního vyloučení vymanit. Systémové příčiny sociálního vyloučení ilustruje mimo jiné výzkum UNDP Roma Study 2011 (realizovaný společností MEDIAN mezi romskými a neromskými obyvateli vyloučených lokalit a jejich okolí). Ukazuje například, že: • Zadluženost českých Romů z vyloučených lokalit není výrazně vyšší než u neromů z těchto lokalit či jejich okolí. Obě skupiny však dluží výrazně častěji než Romové ve většině dalších 11 středoevropských, východoevropských a balkánských států, kde probíhal výzkum organizovaný Rozvojovým programem OSN (UNDP). Zadluženost českých Romů z vyloučených oblastí přitom byla v roce 2011 mezinárodně specifická v tom, že jejich dluhy často pocházely od menších nebankovních institucí a lokálních neformálních poskytovatelů půjček (lichvářů). Jde tedy zřejmě o výrazný vliv systémového nastavení regulace v poskytování půjček a vymáhání a přeprodávání dluhů v ČR. • Analýza dat UNDP Roma Study rovněž ukazuje mimo jiné, že pracovní aktivita respondentů ze sociálně vyloučených oblastí a jejich okolí závisí více než přímo na etnicitě na nejvyšším dosaženém vzdělání a dalších systémových faktorech spjatých s regionem apod. Mezi respondenty s dokončeným středním vzděláním (alespoň učiliště) tak etnicita respondenta v otázce zaměstnanosti hraje již velmi malou roli. Samo vzdělání přitom podle dat výrazně souvisí s intenzitou předškolního vzdělávání, která je mezi Romy z vyloučených oblastí nízká. V nevyloučené populaci jsou často jevy související se sociálním vyloučením připisovány výhradně selhání jedinců (jakkoli se na něm individuální charakteristiky mohou podílet). Otázka v tomto smyslu byla zařazena i do výzkumu mezi respondenty ve věku 15-25 let.
  • 28. - 28 - 9 % 14 % 18 % 16 % 22 % 77 % 74 % 57 % 60 % 35 % 100% 50% 0% 50% 100% výrok vlevo (hodnoty 1 a 2) výrok vpravo (hodnoty 4 a 5) Vnímané důvody sociálního vyloučení Romů Oslovení respondenti ve všech pěti zkoumaných otázkách kladou vinu dominantně na stranu Romů a jejich pochybení. Nejzřetelnější je to v případě důvodů nezaměstnanosti a nízkého vzdělání, kde okolo tří čtvrtin respondentů vidí důvod v neochotě Romů se vzdělávat a pracovat (hodnoty 4 a 5 na škále 1-5). V případě prostorového vyloučení a zadluženosti vidí důvod v selhávání Romů okolo 60 % a zhruba šestina respondentů akcentuje systémové důvody. Podobně, ačkoli méně je strukturována i otázka na to, zda projevy rasismu existují spíše ze strany Romů (35 %) či ze strany většinové populace (22 %). P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým z následujících výroků souhlasíte… špatné vzdělávací politiky nedostatku práce a horšího postavení Romů při hledání zaměstnání činnosti lichvářů, některých poskytovatelů úvěrů a dopadů exekucí horšího postavení Romů při hledání bydlení a absence sociálního bydlení ze strany většinové společnosti neochoty Romů se vzdělávat neochoty Romů pracovat špatné správy financí ze strany Romů neochoty nebo neschopnosti bydlet v majoritní společnosti ze strany Romů Projevy rasismu existují zejména … Velká nezaměstnanost Romů je důsledek zejména Nízké vzdělání mnoha Romů je důsledek zejména Zadluženost některých Romů je důsledek zejména Časté vyloučení Romů (bydlení v ubytovnách, sociálně vyloučených oblastech apod.) je důsledek zejména
  • 29. - 29 - Vnímané důvody vyloučení Romů DLE DŮVĚRY HOAXŮM Ve výzkumu byla mimo jiné také testováno, na kolik respondenti věří 5 tzv. hoaxům (tedy nepravdivým a zkresleným zprávám) o Romech, které se šíří sociálními sítěmi. Mezi těmito hoaxy patří například informace o lécích a lístcích na veřejnou dopravu zdarma pro Romy, zvýhodněních v důchodovém systému, nároku na vyšší sociální dávky apod. (podrobněji viz první zpráva z výzkumu). Důvěra v hoaxy v řadě případů souvisí i s dalšími postoji k Romům. Projevuje se to i v otázce na důvody sociálního vyloučení a původ rasismu (Romové x majorita). Z těchto pěti proměnných, kde hodnocení probíhalo na škále 1-5, byl zkonstruován souhrnný index (průměr). Pokud v něm má respondent hodnotu 1, kladl ve všech otázkách vinu na stranu společnosti. Pokud v něm má hodnotu 5, kladl ve všech otázkách vinu na stranu Romů. Ukazuje se, že respondenti, kteří správně posoudili nepravdivost všech 5 testovaných hoaxů (nevěří ani jednomu) kladou vinu za sociální vyloučení a rasismus poměrně rovnoměrně mezi majoritní společnost / její systémové problémy a selhávání / neochotu Romů (hodnota 3,5 blízká průměru). Lidé, kteří věří 3 a více hoaxům z pěti se významně více kloní ke kladení viny na stranu Romů. Tento vztah může mít reálně oba směry: a) lidé ovlivnění hoaxy více viní Romy, b) lidé kritičtí k Romům mají větší sklon věřit i zkresleným a nepravdivým informacím. P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým z následujících výroků souhlasíte… 3.5 3.8 3.8 4.0 2 3 4 5 Nevěří žádnému hoaxu Věří 1 hoaxu Věří 2 hoaxům Věří 3 a více Celkový průměr pěti hodnocení problémů na škále 1-na straně společnosti / systémových problémů až 5-na straně Romů, jejich neochoty apod.
  • 30. - 30 - To, jak hodnotíme rasismus ze strany majoritní společnosti a Romů, může mimo jiné souviset s tím, co chápeme rasově motivovanými útoky a násilím z nenávisti. Respondenti, kteří za násilí z nenávisti (tedy násilí páchané na jedinci díky znakům, které ho řadí k nějaké specifické skupině obyvatel / proto, že je zástupcem některé menšiny) považují i finančně motivovaný trestný čin páchaný Romy, častěji uvádějí, že rasismus existuje zejména ze strany Romů (cca 40 %). Lidé, kteří finančně motivovaný trestný čin umí od násilí z nenávisti odlišit, viní z projevů rasismu v průměru rovnocenně majoritní společnost i Romy. P04. Následující otázka se týká soužití majoritní společnosti s romskou menšinou. Na škále 1-5 prosím odpovězte, s jakým z následujících výroků souhlasíte. Projevy rasismu existují zejména … M8. Je podle vás projevem násilím z nenávisti, když Rom napadne a okrade taxikáře Rasismus ze strany společnosti a Romů DLE CHÁPÁNÍ NÁSILÍ Z NENÁVISTI 18 % 29 % 40 % 28 % 100% 50% 0% 50% 100% ze strany většinové společnosti ze strany Romů ano ne 42 % 43 %
  • 31. - 31 - Aktivisté Nevládní organizace věnující se těmto tématům Tisk (noviny a časopisy) Škola Televize Úřady, instituce (jejich webové stránky apod.) On-line zpravodajství Vlastní zkušenosti Rodina a známí – osobní rozhovory Sociální sítě (postované články a zkušenosti) Rodina a známí – email a jiná elektronická komunikace Rasismus ze strany společnosti a Romů DLE POUŽÍVANÉHO A DŮVĚRYHODNÉHO ZDROJE INFORMACÍ Hodnocení, zda projevy rasismu pocházejí spíše ze strany Romů či ze strany majoritní společnosti, souvisí i s informačními zdroji. Menšina mladých lidí, která v otázce soužití s menšinami vychází a důvěřuje aktivistům a nevládním organizacím, akcentuje projevy rasismu ze strany majority. Lidé, kteří důvěřují a vycházejí z tisku a školy, jsou v hodnocení v průměru neutrální. Nejčastěji vidí projevy rasismu na straně Romů mladí lidé, kteří informačně vycházejí z informací šířených na sociálních sítích a z elektronické komunikace s rodinou a známými. hodnota blízká 1 znamená ze strany většinové společnosti hodnota blízká 5 znamená ze strany Romů 1 2 3 4 5 průměr na škále 1-5 Projevy rasismu existují zejména ze strany většinové společnosti (1) nebo ze strany Romů (5)? V otázce soužití s menšinami čerpá z daného zdroje a důvěřuje mu
  • 32. - 32 - Co by Vám pomohlo zlepšit názor na Romy? Největší předpokládanou možnost změnit postoje mladých by měla viditelnější snaha samotných romských elit o řešení situace ve vyloučených oblastech a znalost více pozitivních příkladů pracovitých či úspěšných Romů. Takřka tři čtvrtiny podporují také distancování se Romů od činů jiných Romů – tedy řešení, které implikuje existenci jakési sdílené zodpovědnosti za individuální činy na základě příslušnosti k témuž etniku. Ačkoli data ukazují, že lépe informované lidé či lidé, kteří mají nějakého Roma ve svém okolí hodnotí soužití s Romy méně kriticky a komplexněji, předpokládaný vliv vyšší informovanosti či osobní zkušenosti patří spíše mezi hůře hodnocené. To může souviset mimo jiné s tím, že právě lidé důvěřujícím hoaxům se považují za informačně saturované (nepotřebují další informace). 40 40 39 35 27 18 19 9 18 42 40 39 39 45 37 33 21 6 12 14 14 20 19 30 31 33 0 7 7 8 7 9 15 17 37 76 Viditelnější snaha romských elit o řešení problem. soužití ve vyloučených oblastech Příklady úspěšných Romů Vidět více romských pracovníků, dělníků, atd. Kdyby se Romové veřejně více distancovali od činů jiných Romů Dobrá zkušenost někoho z majority Více informací o tom, jak se dostávají do své situace - z médií, školy, od úřadů Více informací o tom, jak se dostávají do své situace – od samotných Romů Mít více romských spolužáků Něco jiného 0% 20% 40% 60% 80% 100% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne % lidí, kteří chápou soužití s Romy jako problematické
  • 33. REAKCE NA VTIPY / URÁŽKY ON-LINE
  • 34. - 34 - Hodnocení vtipů sdílených na Facebooku Hodnocení obou vtipů je rozporuplné. U obou vtipů platí, že je většina považuje za urážlivé a rasistické. Velká část z těchto hodnotitelů je ale zároveň označuje za vtipné, odvážné či vystihující podstatu věci. Vtip o nesmyslnosti představy, že by si Rom přivydělával při studiu (či naopak), je třemi čtvrtinami respondentů považován za „vystihující podstatu věci“. Část z tohoto hodnocení vychází ze subjektivního hodnocení informace jako pravdivé. Třetina respondentů však hodnotí jako „vystihující podstatu věci“ i vtip, který nemá nijak sociálně kritický kontext, což naznačuje, že jako vystihující podstatu věci mohou považovat jakékoli sdělení orientované proti Romům, bez ohledu na jeho faktický obsah. JDE CIKÁN SE PSEM A POTKAJÍ SKINA. SKIN SE PTÁ: CO TO SEBOU TÁHNEŠ ZA PRASE? A CIKÁN ODPOVÍ: TO NENÍ PRASE, TO JE PES. A SKIN: DRŽ HUBU, TEBE SEM SE NA NIC NEPTAL. 80 47 83 51 33 Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci 0 20 40 60 80 100 CO JE NEJVĚTŠÍ NESMYSL NA SVĚTĚ? CIKÁN STUDUJÍCÍ PŘI ZAMĚSTNÁNÍ. 54 65 58 46 74 Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci 0 20 40 60 80 100 podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“ C1. Představte si, že by některý z vašich přátel sdílel na Facebooku
  • 35. - 35 - Status na Facebooku Stejně jako v případě vtipů se u hodnocení postojových statusů ukazuje jistá nekoherence, kdy část respondentů označuje statusy zároveň za urážlivé či rasistické a vystihující podstatu věci. Může to mimo jiné naznačovat vnímání slova „rasismus“, které část respondentů chápe jako snahu o delegitimizování tzv. nekorektních, ale podle nich pravdivých informací. Vysoká je opět tendence označovat radikální paušalizující statusy za vystihující podstatu věci. PRO DÁVKY SI CHODÍ, STĚŽUJOU SI, ŽE NEMŮŽOU NAJÍT PRÁCI, ALE KDYŽ KRADOU, UNESOU CIKÁNI I TO, CO NEUNESE 10 LIDÍ NAJEDNOU! 53 47 59 52 80 Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci 0 20 40 60 80 100 TAK TO JE JEDNA Z UKÁZEK TZV. RASISMU… CHUDÁČCI ČERNÝ SI VESELE JEZDÍ NAČERNO A PLATÍME TO MY! ZKURVENÝ BRUSEL, ZKURVENÁ KOREKTNOST, ZKURVENÁ EU! VYSTĚHOVAT. 57 17 63 53 66 Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci 0 20 40 60 80 100 podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“ Co byste si o statusu myslel(a)? Je to … C2. Představte si, že by některý z vašich přátel napsal na Facebooku následující status:
  • 36. - 36 - Status na Facebooku Nepotvrzuje se, že lidé, kteří se cítí být příslušníky menšin či byli svědky / obětmi násilí z nenávisti by byli významně citlivější k verbálním útokům vůči Romům na sociálních sítích. Většina obětí z nenávisti ve vzorku nejsou Romové, ale nositelé nějakých specifických znaků či příslušníci nějakých jiných minorit. Ukazuje se, že jejich zkušenost nevede k větší solidaritě s romskou menšinou a/nebo nevede k vyšší citlivosti k verbálnímu násilí jako možnosti násilí z nenávisti. PRO DÁVKY SI CHODÍ, STĚŽUJOU SI, ŽE NEMŮŽOU NAJÍT PRÁCI, ALE KDYŽ KRADOU, UNESOU CIKÁNI I TO, CO NEUNESE 10 LIDÍ NAJEDNOU! TAK TO JE JEDNA Z UKÁZEK TZV. RASISMU… CHUDÁČCI ČERNÝ SI VESELE JEZDÍ NAČERNO A PLATÍME TO MY! ZKURVENÝ BRUSEL, ZKURVENÁ KOREKTNOST, ZKURVENÁ EU! VYSTĚHOVAT. podíl odpovědí „určitě“+ „spíše ano“ C2. Představte si, že by některý z vašich přátel napsal na Facebooku následující status. Co byste si o statusu myslel(a)? Je to … 53 % 47 % 59 % 52 % 80 % 0% 20% 40% 60% 80% 100% Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci Celkem Cítí se příslušníkem menšiny Byl SVĚDKEM násilí Byl OBĚTÍ násilí 57 % 17 % 63 % 53 % 66 % 0% 20% 40% 60% 80% 100% Urážlivé Vtipné Rasistické Odvážné Vystihující podstatu věci
  • 37. - 37 - Reakce na urážlivý status Analýzy provedené ve výzkumu ukázaly velký vliv informací šířených po sociálních sítích na názory na romskou menšinu. Tzv. hoaxům více věří lidé, kteří informačně vycházejí a důvěřují informacím ze sociálních sítí a elektronické komunikace. Tito lidé také např. častěji hovoří o tom, že rasistické projevy existují především ze strany Romů. A lidé, kteří důvěřují hoaxům, jsou k Romům obecně kritičtější. Analýza ukazuje, že šíření takto formativních informací sociálními sítěmi umožňuje mimo jiné i pasivita uživatelů, kteří je považují za urážlivé. Jsou totiž často neaktivní. Nejčastěji je ignorují, protože nepovažují za smysluplné reagovat (55 %) či se bojí, že by šli proti majoritnímu názoru (35 %). Další nejčastější názor – Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal správný argument – je kondicionál, protože právě tyto argumenty mladým lidem často chybí. C4. Odpověděl(a) jste, že by vám některý z výše uvedených statusů přišel urážlivý. Jak byste reagoval(a)? 55 % 35 % 18 % 11 % 11 % 10 % 10 % 7 % 5 % 4 % Ignoroval(a) bych - nemá cenu na takové výroky reagovat Nereagoval(a) bych – podobně smýšlí většina a nechci se na FCB hádat Okomentoval(a) bych to, pokud bych znal správný argument Osobně řekl(a) pisateli, že s ním nesouhlasím Okomentoval(a) bych to a vím, jaký argument bych použil Vyhodil(a) pisatele ze svých přátel Na chatu či osobní zprávě napsal(a) pisateli, že s ním nesouhlasím Nahlásil(a) pisatele osobu Facebooku za porušování pravidel Nevěděl(a) bych, co mám dělat – byl(a) bych bezradný/á Něco jiného 0 % 10 % 20 % 30 % 40 % 50 % 60 %
  • 38. - 38 - INFORMACE O REALIZÁTOROVI VÝZKUMU MEDIAN, s.r.o je nezávislá soukromá společnost pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění & vývoj analytického a marketingového software. Společnost působí na trhu od roku 1993 a realizuje všechny typy kvalitativních i kvantitativních výzkumů trhu a veřejného mínění, včetně oficiálních mediálních měření a MML- TGI O nás MEDIAN s.r.o. je členem odborných sdružení: SIMAR (www.simar.cz) ESOMAR (www.esomar.org) TGI Network (www.tgisurveys.com) American Marketing Association Garance kvality Luděk Rambousek Ludek.rambousek@median.cz MEDIAN Národních hrdinů 73 Praha 9, 190 12 www.median.cz Tel: + 420 225 301 111 Kontakt PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA

Related Documents