PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH Jana Havlíková, DiS.
Argumentace Tématem mé práce je problematika syndromu vyhoření v pomáhajících profesích.Cílem je čtenáře stručně sez...
1 Definice syndromu vyhoření První zmínky o syndromu vyhoření můžeme zaznamenat v USA v roce 1974, kdy pojemzačal pop...
Předpokladem pro zvládnutí výše uvedených bodů je zmíněná rovnováha mezi výdajia zisky. Je potřeba zmapovat svoji situaci ...
Nyní se dostáváme k vymezení sekundární prevence. Sekundární preventivníprogramy jsou zaměřeny na vyhledávání pracovníků s...
článku, neobsahují nic navíc a podstatné údaje nechybí. Text je bez gramatických chyb.Článek obsahuje odkazy na použitou l...
of 6

Prevence syndromu vyhoření kpi 1-

Published on: Mar 4, 2016
Source: www.slideshare.net


Transcripts - Prevence syndromu vyhoření kpi 1-

  • 1. PREVENCE SYNDROMU VYHOŘENÍ V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH Jana Havlíková, DiS.
  • 2. Argumentace Tématem mé práce je problematika syndromu vyhoření v pomáhajících profesích.Cílem je čtenáře stručně seznámit s možnostmi prevence, tedy tomu, jak se vyhoření vyhnout.Syndrom vyhoření postihuje převážně pomáhající profese a vzhledem k mému oboru studias názvem Sociální pedagogika a poradenství je více, než jisté, že se má profesní orientacebude ubírat tímto směrem. Mimo uvedeného již čtvrtým rokem pracuji v občanském sdruženípomáhajícím lidem s autismem (APLA - JM), jsem tedy v každodenním kontaktu se svýmiklienty a nástrojem mé práce je právě pomoc.Anotace Už samotný název práce vypovídá o jejím obsahu. Práce je tedy zaměřena na poměrněčasto se vyskytující problematiku syndromu vyhoření v pomáhajících profesích. Smyslem jedefinovat syndrom vyhoření, ale především stručně vymezit, jak je možné se před vyhasnutímchránit. Práce poskytuje obecné rady, na které je žádoucí klást apel v případě ohroženívyplývajícího z pracovního prostředí.Klíčová slova Syndrom vyhoření, prevence, pomáhající profese, supervize.
  • 3. 1 Definice syndromu vyhoření První zmínky o syndromu vyhoření můžeme zaznamenat v USA v roce 1974, kdy pojemzačal poprvé používat H. J. Freudenberger. Od té doby se s konceptem různě pracovaloa dodnes není jeho chápání zcela ustáleno (Bartošíková, 2006). Bartošíková (2006) jej popisuje jako specifickou, stabilní osobnostní vlastnost čicopingový mechanismus, přičemž lze obecně konstatovat, že v současné psychologickéliteratuře převládá pojetí syndromu vyhoření ve smyslu psychického vyčerpání, jež jedůsledkem chronických stresových pracovních podmínek. Syndrom vyhoření je typický propomáhající profese, které jsou charakterizovány vysokou pracovní náročností a intenzivnímkontaktem s lidmi (Tošner, Tošnerová, 2002 online. cit. 2012-12-19. Dostupné na(www.hest.cz) „Opakovaný zážitek pracovníka, že už nemůže dále těmto nárokům dostát, vespojení s přesvědčením, že vložené úsilí je naprosto neadekvátní nízkému výslednému efektunebo ohodnocení, vede k vyhoření“ (Bakošová, 2006, s. 21). Základní charakteristikou jenaprosté vyčerpání sil pracovníka spojené s emoční únavou, pocity beznaděje a ztráty energie,podrážděnost (Stibalová, 2010). 2 Prevence syndromu vyhoření Stibalová (2010) rozlišuje prevenci na primární a sekundární. V primární prevenci jde o vytváření si zdravého systému sebepodpory. Jde o schopnost odlišit soukromý život od toho pracovního. Jelikož je nástrojem pomáhajících pracovníků právě pomoc, je nezbytné umět se postarat nejprve sám o sebe. Nebude-li v pořádku pomáhající, pak ani samotní klienti nedostanou to, co potřebují. Důležité je zaměřit se na zatěžující faktory a na ty, které posilují, smyslem je vytvořit trvalou rovnováhu. K hlavním faktorům primární prevence dle Kupky In Stibalová (2010) patří:  Nalezení smysluplné pracovní činnosti,  získání a převzetí profesionální autonomie a opory,  vytváření přirozeného vztahu k práci (poznání přínosu, jenž práce přináší člověku a člověk práci) a dalším životním aktivitám.
  • 4. Předpokladem pro zvládnutí výše uvedených bodů je zmíněná rovnováha mezi výdajia zisky. Je potřeba zmapovat svoji situaci a rozhodnout se, kde je potřeba dodat to, co chybí.Někdy je nutné začít s důležitými změnami v životním cyklu či realističtějším nastavenímpožadavků na sebe a ostatní. Někdy postačí víc odpočívat, jindy je zapotřebí věci razantněměnit ba dokonce vyhledat odbornou pomoc. Stibalová (2010) doplňuje, že účelem primárníprevence je zvládání asertivních technik jednání s lidmi a relaxace. Projektivním faktoremmůže být adekvátní organizace času a pestrá či atraktivní práce. Poukazuje také na osobnostnídovednosti pomáhajících, které mohou být nápomocné při vyhnutí se vyhasnutí. Zmiňujezejména schopnost sebedůvěry v sebe sama nebo vysokou frustrační toleranci. Tyto osoby sehodnotí jako schopnější zvládat každodenní nároky a vybírají pozitivně přiměřené strategiek jejich zvládnutí. Primární prevenci tvoří také semináře a přednášky pro pomáhající pracovníky. Cílemje vhodně pracovníky edukovat (Stibalová, 2010). Bartošíková (2006) uvádí konkrétní rady pro patřičné vyhnutí se syndromu vyhoření.Za nejdůležitější považuje klást apel na své vlastní potřeby, pečovat o sebe. Jde o to mít serád, sám sebe přijímat. „Kdo se nemá rád, spotřebovává mnoho energie ve stálém vnitřnímkonfliktu mezi skutečným a ideálním obrazem sebe samého, a pak prostě nemá narozdávání“ (Bartošíková, 2006, s. 44). V souvislosti s péčí můžeme mluvit obecně o vytvořenísi času sama na sebe a na naše koníčky. Pěstování zájmů vznáší do života pocit uvolněnía energie, kterou pak zdárně využijeme v práci. Také dobrá tělesná kondice, zdraváživotospráva a dostatek spánku jsou všude prezentovaným doporučením. Jdeo tzv. naslouchání svého vlastního těla. Dalším aspektem je schopnost požádat o pomoc tam, kde pracovníkovi síly nestačí.Smyslem je naučit se znát hranice svých možností. Požádat o pomoc není projevemneschopnosti, ale naopak může být známkou zájmu o klienta. Dobrý zrcadlem, jak poznatsebe sama jsou právě krizové situace, pří nichž poznáváme, jací jsme, co zvládneme a co už jenad naše síly. Už na začátku kapitoly jsem psala o schopnosti oddělit pracovní život od tohosoukromého, obecně tuto způsobilost pokládám za nejdůležitější, jak se vyhnout vyhoření.Bartošíková (2006) považuje um oddělit práci od soukromí za velice obtížné, jelikož se častopomáhající pracovníci setkávají s těžkými osudy lidí a mají tendenci vžívat se do jejichsituací, je pak náročné se od nich oddělit s koncem pracovní doby. S angažovaností ve vztahuke klientovi souvisí také adekvátní nastavení hranic. Jde o neustálý proces hledání optimálníblízkosti a vzdálenosti s klientem ve vzájemném vztahu.
  • 5. Nyní se dostáváme k vymezení sekundární prevence. Sekundární preventivníprogramy jsou zaměřeny na vyhledávání pracovníků se syndromem vyhoření a na jejichošetření. Pomoc spočívá v psychologické péči. Psychologická odborná pomoc pak vycházípředevším z hledání smyslu života zaměstnance, úpravy žebříčku hodnot, správného střídánípráce a odpočinku Stibalová 2010). Na závěr zmíním, že k pravidelné korekci profesionálního chování slouží supervize jakomohutný nástroj pravidelného očištění od zbytků myšlenek i emocí, které v hlavěuvíznou, slouží také dalšímu osobnímu i profesionálnímu rozvoji (Tošner, Tošnerová 2002online. cit. 2012-12-19. Dostupné na (www.hest.cz).Použitá literatura  BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. Vyd. 1. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2006, 86 s. ISBN 80-7013-439-9 Uvedenou monografii považuji za kvalitní a relevantní z několika důvodů. Autorka seaktivně pohybuje na poli zdravotnictví, je tedy erudovaným profesionálem v oblastipomáhajících profesí. Kniha vyšla v roce 2006, domnívám se tedy, že rok vydání jeadekvátní, jelikož monografie obsahuje informace o dané problematice, které se s dobouzřídka mění. Kniha má spíše vysvětlující podobu, obsahuje definice o syndromu vyhořenía jeho prevenci, kapitoly se přesně vztahují k názvu díla. V úvodu knihy se můžeme dočísto aktuálnosti problematice syndromu vyhoření a v závěru autorka shrnuje nejdůležitějšímyšlenky. Monografie odkazuje na použitou literaturu.  STIBALOVÁ, K. Co je burnout syndrom. Sociální služby. Tábor: Magnet Press 2010, roč. 12, č. 10, 20 – 21. ISSN 1803-7348 Časopis s názvem Sociální služby považuji za relevantní, jelikož spadá přímo podasociaci poskytovatelů sociálních služeb. Autorka článku je erudovaným pracovníkemv pomáhajících profesích. Vystudovala na FF UK obor klinická psychologie a nyní pracujejako školní psycholog a pedagog na gymnáziu v Táboře. Informace se vztahují k názvu
  • 6. článku, neobsahují nic navíc a podstatné údaje nechybí. Text je bez gramatických chyb.Článek obsahuje odkazy na použitou literaturu, která odpovídá tématu. Článek je strukturovándo odstavců, text je logicky uspořádán pomocí nadpisů.  TOŠNEROVÁ, T. aj. TOŠNER. HESTIA. Hestia, o.s.: Burn out syndrom vyhoření [online]. 2002. vyd. [cit. 2012-12-19]. Dostupné z: http://www.hest.cz/kresadlo/dokumenty-ke-stazeni/ Autoři pracovního sešitu jsou odborníky v oblasti syndromu vyhoření. Jiří Tonerpracuje jako supervizor průřezového tématu Výchova k dobrovolnictví. Dokument obsahujeinformace z roku 2002. Jak už jsem uvedla výše, shledávám toho datum za adekvátnívzhledem k problematice syndromu vyhoření. Práce je psána formou odborného textu, a tobez gramatických chyb. Je strukturována do kapitol, obsahuje obsah, úvod, stať a závěr,odkazy na literaturu. Dokument je dostupný mimo jiné na stránkách neziskové organizace Hestia, jejichžposláním je především rozvoj dobrovolnictví. Aktualizace webu proběhla 13. 6. 2011.Autorem stránek je VIZUS.CZ s.r.o.

Related Documents